S pračkou na cestách

10/08/2025

Tak přeci nám je odvezli, nekecali. Včera jsme se naposledy rozloučili s naším oblíbeným kozlíkem č. 5005. Ráno v 5:00 přijel náklaďák z jatek a naložil všechny mladé kozlíky.

Jen starý kozel zůstal sám a asi je mu trochu smutno. Nám taky teda. Kozel chodí chudák sám po ohradě a nemá se s kým pošťuchovat.

06/08/2025

Po našem příjezdu na farmu jsme měli trochu rozpačité dojmy. Veškerá komunikace totiž probíhala s přítelkyní Jonase, jenže ta v době našeho příjezdu už byla pryč a Jonasovi toho očividně moc neřekla 😊. Naštěstí druhý den ráno se nám Jonas hned za to „(ne)přivítání“ omluvil, přihodil pár džouků a postupně nás do všeho zasvětil. A po pár dnech odjel dělat srandu do Londýna, anžto je prý stand up komik. Tak jsme tu zbyli sami, se zvířatama, spoustou práce, a mrazákem plným ryb a kozího masa.

A jak se to teda má s těma kozama? Při rozhovoru ohledně našeho pobytu jsme byli ujištění, že kozy řešit nebudeme. Navíc tady s námi měli být ještě dva dobrovolníci, ovšem ti nakonec nedorazili. Každopádně jsou tady dvě skupiny koz. V jedné jsou jen samice, které jsou soběstačné na pastvě, a v druhé jsou zase jen samci v ohradě, kteří se musí krmit čerstvou trávou. A pro tyhle kozlíky by si někdo v blízké době měl přijet a vzít je na porážku. Prej. Moc jim nevěříme, myslíme, že nám tu ty kozy všechny zůstanou.

Tak uvidíme, jak to celé dopadne, ale kozy nám nějak přirostly k srdci, tak to neřešíme 😊

A mimo těch spousty koz máme teda na starosti kocoura Gustava a fenku Bobbinu. Kocour si vlastně žije svým životem a téměř o něm nevíme. Bobbi je plemeno corgi, je úžasným společníkem a neustále si nás hlídá. Pro děti je tahle farma jako ráj, psa milujou a Klárka chce pořád za kozama a na procházku po pastvinách.

Celá farma je obrovská, má asi kilometr čtvereční pastvin a je tady asi 8 různých budov, všechny v určité fázi rekonstrukce. Hlavní dům, kde bydlíme, je už hodně starý, ale rozhodně má svoje kouzlo. Každý den si užíváme výhled na jezero a neskutečný klid. Na nákup sice musíme dojet asi 10 minut autem, ale je to zároveň u moře, takže to můžeme spojit třeba s rybařením nebo zajít s dětmi na hřiště.

Shared album · Tap to view!

31/07/2025

Dnes je to už přes 5 týdnů, co jsme začali hlídat kocoura poblíž Osla. Naše mise byla úspěšně splněna a zároveň jsme se poslední den seznámili s naší hostitelskou rodinou. Asi se nám a hlavně dětem po kocourovi a tomhle místě bude stýskat, ale je čas posunout se o „dům dál“ a necelých 9 hodin jízdy na sever.

Vyrazili jsme večer s tím, že uvidíme, kam dojedeme a najdeme cestou nějaké hezké místo na stanování. Nakonec jsme zvládli cca 5 hodin cesty a to správné místo nějak nebylo k sehnání. Sice už to vypadalo, že máme parádní plácek u řeky, kde už i někdo další byl, ale ukázalo se, že je tam zákaz kempování, tak jsme to nechtěli riskovat. Pokračovali jsme bezúspěšně dál a dostali se k parádnímu dřevěnému mostu, po kterém by se sice s nejspíš odřenými zrcátky dalo projet, ale váhali jsme jestli to zkoušet.

Jako na zavolanou (mohlo být už tak 11 v noci) ale u mostu zastavil starší pán z Dánska, který se na něj šel podívat a ptal se nás, kam se chystáme. Hned nám doporučil místo nějakých 10 minut odsud a stálo to rozhodně za to. Krásný plácek hned u řeky vedle visutého mostu.

Už v noci se nám rozpršelo a přestalo na chvíli až v průběhu dopoledne. Tak jsme pobalili věci a pokračovali dál. Cestou jsme měli ještě dvě zastávky – první neplánovaně na odpočívadle u ohromného balvanu a druhou v největším evropském kaňonu Jutulhogget. Celou dobu nám sice pršelo, ale stálo to rozhodně za to.

Pak už nás čekalo dojet na trajekt, který by nám v závěru trasy zkrátil cestu přes fjord. Původně jsme plánovali jet z přístavu Flakk, ale nakonec jsme zvolili přístav v Trondheimu, kde jsme měli větší šanci stihnout trajekt ve 21:00 a taky, že jsme ho stihli… Jenže po příjezdu do přístavu jsme zjistili, že trajekt je jen pro pěší. Nějak nás nenapadlo, že z třetího největšího města v Norsku se na druhou stranu fjordu s autem nedostaneme. Museli jsme stejně přejet do původně plánovaného přístavu, a naštěstí to bylo kousek.

Cesta trajektem trvala jen 25 minut a následoval poslední hodinový úsek do cíle. Ještě jsme si cestou říkali, že by ještě chtělo někde vidět soba a kousek před farmou se nám to opravdu poštěstilo – u cesty v poli stála sobí laň s mládětem. A ještě jedno příjemné překvapení čekalo na Jarouška, že nedaleko od farmy se nad kopci tyčí několik větrných elektráren.

Vlastně ještě jedno překvapení na nás nakonec čeká na farmě – kozí farma bez koz nakonec tak úplně bez koz nebude…
Ale o tom příště 😊

Shared album · Tap to view!

20/07/2025

Plány jsou od toho, aby se měnily, a změna přišla skoro sama.

Jelikož nám nabídky hlídání domů chodí neustále do mailu, tak je jen prolítáváme (jak jsme psali, je to samá Francie😊), ale zrovna asi týden před naším návratem se objevila další nabídka na Norsko se začátkem přesně navazujícím na nynější hlídání. Ovšem o dalších asi 8 hodin dál na sever od nás. Tak jsme si řekli, že to musíme zkusit, když už jsme tady. A koneckonců žijeme jen jednou.😊

… A ono to vyšlo. Takže náš pobyt na severu se o měsíc prodlužuje a aspoň poznáme krásy další části Norska. Tentokrát to bude s hlídáním kočky a menšího psa na kozí farmě bez koz, na sever od Trondheimu.

19/07/2025

Po dlouhé odmlce jsme opět vyrazili do světa a tentokrát jsme to vzali trochu z jiného konce.

Nějak jsme se nepochlubili, že se nám v únoru podařilo najít náš první housesitting ve Francii, kde jsme byli cca tři týdny a hlídali úžasného staršího psa, kterého si naše děti hned oblíbily a stále na něj vzpomínají.
Jelikož jako nováčci bez zkušeností jsme si na první housesitting museli chvíli počkat, s referencí bylo hledání o něco snažší.
Nabídek bylo sice dost, ale víceméně zase jen ve Francii. Pak se ale objevila nabídka na hlídání kocoura v Norsku a hned nás zaujala, protože podívat se do Skandinávie nás vždycky lákalo. Navíc na 5 týdnů.

Začaly přípravy na dlouhou cestu a chvíli jsme váhali, jakou cestu zvolit. Nakonec vyhrála varianta trajektu z polského Svinoústí do Trelleborgu ve Švédsku.
Cestu trajektem si děti užily hlavně proto, že na palubě byl dětský koutek, kde strávily většinu šestihodinové plavby. Jaroušek teda ještě chodil ven kontrolovat větrné turbíny na širém moři.

Zkrátka cestu jsme zvládli s přenocováním ve Švédsku a dorazili úspěšně na místo určení poblíž Osla, v podstatě je to taková okrajová čtvrť hlavního města.

Při příjezdu už na nás kocour čekal u dveří a hned si na nás zvykl. Majitelé nám na dálku (spletli si data a museli odjet o den dřív) předali instrukce a náš pobyt tímto začal.
Už od začátku jsme byli uchvácení místem, kde se dům nachází – v kopci uprostřed lesů, se skalním masivem za domem. Bydlíme na konci ulice, takže v lese jsme hned.

Náš pobyt se pomalu chýlí ke konci a máme před sebou poslední týden. Pak máme v plánu ještě cestou domů strávit pár dní na švédském pobřeží.

Více i s fotkama na odkazu níže.

Shared album · Tap to view!