S béďou na treku

03/08/2025

Stránku jsem vytvořila v roce 2022, kdy jsem s rodinnou známou začala ukrajovat etapy jižní stezky Via Czechia.
Po rozchodu našich životních cest jsem v roce 2024 na stezku vročila sólo, resp. se svým Béďou (čti Bechtěrevova nemoc), který mi dává určité limity. Mě však baví je zjišťovat a tak trochu i posouvat. Když to jde. :-) A ono to vždycky kousek jde ♥️
Navíc, hýbat se musím!!! Jinak by mi Béďa z páteře udělal srostlou tyč. 🤷‍♀️
Etapy Via Czechia si tedy hodně přizpůsobuju podle míry únavy a bolesti. A jsem vděčná, že i s Béďou v zádech můžu jít kilometry přes hory, lesy, louky.

02/08/2025

Přesně po roce opět na Via Czechia.
Úsek Brumov-Bylnice - Žítková. Místo, kde žily žítkovské bohyně. Poslední do roku 2001.

Poslední červencový víkend začal v pátek po práci přesunem do Brumova-Bylnice, kde jsem 28.7. 2024 skončila.
Noc jsem spolu s dcerou (po 3 letech nejdu sama) trávila v Hotelu Aréna.
Pro hokejovou mámu a redaktorku absolutně normální místo... 🫶 Není nic lepšího než přespat blízko ledové plochy 😄😅
Apropo, právě kvůli hokeji můžu na stezku jen v určitém období. 🤷‍♀️

V sobotu 26.7. po vydatné snídani a zjištění informací o počasí (mělo pršet v poledne) v půl desáté vyrážíme směr Žítková.
Přes 20km. 🫣
S mým Béďou v zádech neuvěřitelná představa! Trochu jsem se utěšovala, že už to nejsou kopce Beskyd a Javorníků. A podpora syna udělala taky své 🥰♥️

Pršet samozřejmě začalo sotva jsme vyšly 🤭 Navíc jsme zapomněly odbočit, takže se nám trasa navýšila o kilometr 😁
Spasil nás posed, nový a hlavně nezamčený.
Déšť nás zdržel bezmála tři hodiny 🤔🫣
Co už no....
Do Žítkové přijdeme později, ale přijdeme, bo máme u Trail Angela Luboše (Stromodům Žítková) domluvený nocleh.
I tato skutečnost mě poháněla ty kilometry projít.
Díky revitalizaci lesní cesty za "Na koncích" se do údolí scházelo alternativní cestou, takže ve finále mi aplikace spočítala přes 24 kilometrů.

Skvělý pocit zdolat je 💪
Bolest byla spíš v nohách než v zádech 😊
Únava, typická u mé nemoci, se projevila v plné síle až druhý den. 🫣

Ale za ten čas s dcerou, za ty výhledy po dešti, za to ticho v lesích a za ráj vytvořený Andělem Lubošem ve starém mlýně u Žítkovského potoka, mi to stálo. ♥️🥰🍀

Moje poprvé:
- porce kilometrů
- přespání u trail angela

V Bojkovicích nás Katky intuice zavedla k báječnému obědu. Česnečka, co drží upíry ve vzdálenosti 200 kilometrů (Katka mluvila jen v nutnosti 😄), vývar a pizza více sýrů než těsta. 👍

24/01/2025

Že tvůrce dálkových tras Via Czechia ve spolupráci s Lesy České republiky staví přístřešky vím. Zde důkaz, že jich je už mnoho. 😊🤗
To se bude letos hezky chodit 🥰🫶🌞

Každý, kdo se vydá na delší túru a zastihne ho po cestě bouřka, silný déšť nebo únava, může hned na jednatřiceti místech po celé republice legálně přespat. Státní podnik Lesy České republiky v loňském roce postavil 31 přístřešků za celkem 6,85 milionu korun. Většina...

29/07/2024

Den č.4 (celkem 12.)
Po výborně večeři v restauraci Královec jsem poprvé uvažovala, co zítra....🤔
Po dlouhém zkoumání mapy (hlavně terénu dalších kilometrů) jsem usoudila, že tuto část Jižní Stezky vynechám (ten krpál nad Klobouky prostě nedám!!!) a do Brumova se dostanu busem. 🤷‍♀️
Nejdřív si ale v Lidlu koupím snídani a vodu.

Ušetřený čas využiju na prohlídku zříceniny hradu Brumov, pak se dopravím do Lidečka na Čertovy skály a následně pojedu domů. (Vše totiž mělo pro mě nostalgický podtext. Roky jsme tudy jezdili za babi a dědou na Slovensko, pak já s dětmi za rodiči, bo se k Trenčínu přestěhovali ještě v době Československa.)

A tak se i stalo! Vybavená informacemi z jízdního řadu jsem v 8 hodin opustila táborovou chatku. Na půli cesty mě ale zbrzdila bouřka, na výsledek celého dne neměla ovšem žádný vliv. 😉
Ani zpoždění místního vláčku do Vsetína. 🤗

Fajně bylo ♥️✔🥰 i když tělo bolí. Což ale přejde, vzpomínky ovšem zůstanou. 💗

28/07/2024

Dobré nedělní ráno!
Není tak slunečné jako včerejší na fotkách, zato jsem odpočinkově vyspaná.
Když jsem včera větrala boty i nohy na pozorovatelně Durch, přemýšlela jsem, kde dnes složím hlavu.

Mimochodem, ta si může říkat kdeco, tělo na to má většinou ale jiný názor. Což byl a je můj případ.
A protože se mám ráda, tak tu hlavu bojkotu. Včera jsem došla tedy do Rekreačního střediska Královec, kde jsem si rezervovala chatku právě na tom Durchu při tom přemýšlení 😃😅
Sprcha, teplá večeře uvařená jinými a bezva bezová limonáda. 🥰🤩

27/07/2024

Kdo nechce koukat na poměrně dlouhé video, které ukazuje vyřešení dispozice místa, mám pro něj fotky s popisky. Nebo fotku přímo k přečtení.
Studánku, uměle vytvořená (kopaná X metrů v hoře X metrů dolů přes kameny) jsem nějak pozapomněla vyfotit a taky lesní jídelnu, ve které je zásobník pohlednic, kronika, pamětní kniha, pokladnička na zaplacení pohlednic a přespání. No a taky provaz ke zvonku.
Kluci, o kterých jsem psala u videa, si dali po letech sraz u kostela ve Střelné a nahoře si udělali pohodu.
Můžete taky, přespání stojí 100 korunu 🤗

27/07/2024

Zde to úžasné místo!
Večer nás (později totiž přišel pán s fenkou a skoro v osm večer ještě tři mladíci udělat si jen tak piknik a přespat) navstivil tvůrce toho všeho horolezec pan Josef Lipinský s vnukem. Prozradil, že před 14 dny měl možnost poznat natáčení s Miroslavem Vladykou a Českou televizí.

26/07/2024

Včera jsem intuitivně chtěla dojít na Mikolínův vrch (727 m.n.m) bo tam stojí Horská chata Antarik. I když stalo před chatou plno aut, slečna mi dala klice od pokoje (jinak bych požádala o svolení spát v areálu chaty).
První fotka je hned po probuzení - 5:16.
Další až od 7 hodiny, protože tělo od pasu dolů potřebovalo péči mastiček a protažení.
V půl osmé jsem narazila na kapličku, kde jsem si uvařila snídani včetně kávového nápoje. 🥰
A využila kadibudky 😁😅
Pokračovala jsem na úplnou pohodu. Ve Francově Lhotě doplnila u komunikativního pana vodu, dostala kvašák a šla vstříc táhlému stoupání na rozhlednu na Čubovém vrchu.
Noo rozhledna.... stromy ji přerostly na skoro všechny světové strany 🤣 Aaale, má šikovnou kroniku, kde se dočtete, že je to supr rozhledna bez rozhledu 🤷‍♀️
Posvačila jsem a dala si cíl kousek před Střelnou. U Střelenské kaple na Daňkovém kopci. Je to tu boží a proto bude mít toto místo svůj příspěvek.

25/07/2024

Je to dva roky a dvacet dní, co jsem s kamarádkou skončila trek na Kohútce.
Různé okolnosti zdržovaly návrat a i teď to trochu hapruje. Tak trochu ze dne na den (popravdě před 3 dny) jsem si řekla, že je správný čas zase vyrazit mezi hraničními kameny.
"Fyzička díky nemoci není sice bůhví jaká", jsem si myslela. Jenže ejhle, od konečné ve Vranči jsem se vydrápala na hřeben v čase, který mapy uvádí 💪💪💪
Takže po 12 hodině po obědě v Horské chatě Javorka jsem s fanfárami v hlavě 😁😃 na trase.
Zde už ale tělo úřadovalo!!!
Čekala jsem to a jdu jeste víc na pohodu 🤗😊
Nahoru dolů nahoru dolů a ještě tak 5x.... Z Krkostěne 867 m.n.m sesup dolů do nejníže polozeneho dělá Javorníků Papajského sedla 691 m.n.m, aby následovalo stoupání do nadmořské výšky 923 m s tím, že to byly úseky páru metrů strmě vzhůru. Finální stoupání na vrchol Makyty mi dalo úplně nejvíce zabrat. 🙈🤦‍♀️😨
Už jsem si říkala, že na vrcholu zůstanu do rána, když zkoumání mapy nabídlo 3 kilometry "dolů", už žádné šplhání do kopce a možnost útočiště chaty Antarik.
Jsem ráda, že jsem zvládla 14 kilometrů. Opravdu jdu na pohodu ♥️🍀