Česká společnost experimentální biologie rostlin

19/01/2024

Konference Methods in Plant Sciences v Srní na Šumavě se vydařila.

09/09/2023

26/05/2023

Rádi bychom popropagovali knihu Dale Walterse, kterou překládal Stanislav Mihulka a překlad inicioval, peníze sehnal a na odbornou stránku dohlížel Martin Janda, nadějný kolega z katedry Experimentální Biologie rostlin PřF JU.
Kniha o tom, jak se rostliny umí důmyslně bránit proti malým i velkým breberám. Ještě jsem nečetl, ale jistě stojí za přečtení :):

Rostliny představují lákavou kořist plnou živin pro ohromnou armádu patogenů a predátorů. Dokonce…

20/02/2022

Toto není rostlina, ale co naplat, když správce těchto stránek má rád hlenky :).

Časosvěrné fotografie (time-lapse snapshots): Míra NovosadVideo: Jiří Kubásek

01/02/2022

Představení Katedry experimentální biologie rostlin PřF JU pro Den otevřených dveří 2022.

31/12/2021

Česká společnost experimentální biologie rostlin vám přeje krásný a naplněný rok 2022!

20/12/2021

https://www.youtube.com/watch?v=cJ4IG0q7f2I&t=346s

RNDr. Jiří Kubásek, PhD.vyštudoval Prírodovedeckú fakultu Juhočeskej univerzity v Českých Budějoviciach v odbore Fyziológia rastlín. Profesionálne sa venuje ...

21/11/2021

Semináře experimentálních rostlinných pracovišť nyní i on-line! Přehled najdete na našich stránkách (www.csebr.cz). Přímý odkaz na nadcházející zde:

http://csebr.cz/seminare-experimentalni-biologie-rostlin/

21/11/2021

Houba (Hyphodontia sambuci) v těsném vztahu se suchozemskými řasami rodu Desmococcus a lišejník to není, jasný princi :).

Alespoň v současném pojetí. Řasy a houby přicházejí do kontaktu velmi často a takto jistě musela v evoluci vzniknout (a možná stále vzniká) lišejníková symbioza. Já (Jiří Kubásek) a doc. Jan Vondrák se otázce pololišejníků věnujeme už několik let. Prozkoumali jsme řadu řasohoubových "kamaradství". Většinou řasu někde na klacku prostě přerůstá kornatcotvará houba, která řasu ovšem nezahubí. Fotosyntézu (přesněji výměnu CO2) máme u řady společenství také změřenu a víme, že na světle je příjem CO2 často větší, než je dýchání celého společenství (houby je většinou na biomasu víc). Naopak se nám až doposud nepodařilo prokázat, že by řasa poskytovala houbě, tak jako je to u lišejníků, produkty fotosyntézy. Otázkou tedy je, proč houba řasu nezahubí a nesežere. Až v případě na obrázku se nám podařilo prokázat, že Desmokoky vyrábějí polyol (cukerný alkohol) sorbitol a ten předávají houbě, která si jej zabuduje v podobě manitolu. Tak, že by opravdu evoluce lišejníkové symbiozy v přímém přenosu?