Karel Triska

Our family blog about bicycle touring.

15/05/2025

Další fantastické výhledy. Nejzápadnější a nejvýchodnější cíp Madeiry a květinová slavnost ve Funchalu.

12/05/2025

Tentokrát nejsme na kolech. Jeli jsme poznávat ostrov, kde slovo kopec dává jiný rozměr. Na kolech tu na těžko člověk fakt nechce jezdit. Kopce prudké, že by bylo někdy i těžké kolo vytlačit a dolů zase by se člověk bál, že uvaří brzdy. Treky do přírody kolem levád je však hlavně to, proč sem lidi jezdí.

24/08/2024

Banzai! A jsme na konci. Jsme už v letadle a letíme domů. Musím zamáčknout slzu. Strašně se nám tu líbilo.

23/08/2024

Tak už to v Japonsku pomalu balíme. Dojeli jsme do Narity a balíme kola. Celkem jsme za 87 dní ujeli 2 300 km a nastoupáno máme asi 21 000 metrů. Nejsou to jen čísla, ale i hromady zážitků a pocitů, které jsme tu nasbírali. Také jsme potkali hodně příjemných lidí. Eva kvůli zádům pravidelně cvičila a má na břiše větší svaly než já. Já mám zase větší svaly na nohou :). Terezka to zvládla bezvadně a chtěla by si vzít Japonsko s sebou domů. Třeba se sem znovu vrátíme...

21/08/2024

Krajina se narovnala a my se pomalu suneme vpřed. Ještě než ráno vyrážíme na kolo, už jsme spocení. Ráno tu bývá už okolo 30 stupňů a vlhko, takže je to tady trochu jako v sauně. Čekal nás také první tajfun Ampil. Schovali jsme se do Michi-no-eki a nakonec to nebylo tak strašné. Stihl nás jen okraj a cyklon jsme mohli pozorovat v dáli na obzoru, kde bylo vidět, že pěkně lije. Další den ráno byl tak čistý vzduch, že jsme mohli pozorovat i horu Fudži vzdálenost od nás 130 km.

18/08/2024

Dopoledne jsme dojeli do 8 km vzdáleného Tatebayashi a ten den už jsme se dál nedostali. Trávili jsme čas na tomto úžasném vodním hřišti.

17/08/2024

Sjíždíme sopku Akagi. Ze skoro 1500 metrů nad mořem až do 50 metrů. Škoda, že máme tak zataženo. To by byly výhledy. Jedeme to celý den. Silnice č. 16 má ze sedla Haccho 91 zatáček. Několikrát zastavujeme a chladíme brzdy. Nahoru bych to teda jet nechtěl. Dole v nížině je zase vedro jak v pekle. Už chápeme, proč jsou všichni na kopci.

12/08/2024

V údolí je zase pařák, tak se rozhodujeme, že pojedeme na sopku Akagi , kde se ve výšce 1343 metrů nachází jezero Ono a kde bychom mohli strávit dvě noci v chladu. Byl to nejnáročnější výstup za celou cestu. S Terezkou za zadkem jsem vyšlapal 1047 metrů. Nohy mě pěkně bolí. Celkem jsme najeli 22 km. Netušili jsme, že podobný nápad bude mít spousta Japonců žijící v okolí. Na kopci to žije. Všude plno aut, běžců, chodců. Prostě mazec. Naštěstí večer se to uklidní a většina jede pak dolů.

10/08/2024

V Yuzawě zůstáváme jeden den. Bylo třeba vyprat a Terezka chtěla do bazénu, který byl bezvadný a jezdili jsme na tobogánu. Další den se vydáváme do ještě honosnějšího lyžařského střediska Naeba, které je ve výšce 900 metrů nad mořem. Připadá nám to tu jako v Aspenu. Všude docela draho. Spaní jsme si ale zajistili v odpočinkové místnosti hned vedle hřiště a vedle hotelu Prince & Resorts pro několik tisíc hostů. Konečně tu máme celkem příjemné teploty. Předjíždíme rozvodí mezi japonským mořem a tichým oceánem a pak už jen svištime dolů.

07/08/2024

Vedro jak v pekle stále pokračuje. Už od rána, kdy vylezáme že stanu jsme spocení. Teploty přes den jsou až okolo 40 stupňů. Jedeme na jih podél nejdelší japonské řeky Shinano (neplést si se Shimano) a pak odbočujeme na Uonuma do Yazawy - horského střediska. Potkáváme skvělé Michi-no-eki se skákacím balónem, volně dostupným brouzdalištěm pro děti a uvnitř dětský koutek s hračkami. Vyzkoušeli jsme vše. Sice už nebylo tou dobou tolik vedro, ale osvěžilo a uvnitř jsme chvíli pobyli kvůli dešti. Stejně jsme potom zmokli. I všechny naše věci včetně spacáků. Kája má děravé brašny, Eviny brašny byly špatně zavřené a Terky brašny mají blbé zapínání. Tak jsme další den byli v prádelně.

04/08/2024

Asi bych začal tím, že slunce tu je jedna velká vypalovačka a vedro jak v pekle. Dojeli jsme do Nagaoky v den konání festivalu ohňostrojů. Je to největší událost, na kterou sem jezdí milión lidí z celého světa. Ohňostroje se tu konají dva dny jako vzpomínku na událost z roku 1945, kdy město bylo vybombardované a připomenutí, jak je důležitý mír. To co jsme tu viděli, se snad už ničemu nevyrovná. Ohňostroje na silvestra konané v Praze nebo Paříži nám budou připadat jako prskavky. Je umělecká show pyrotechniků. Problém byl hlavně najít místo na stan a zároveň ne moc blízko, aby se naše Terezka nebála. Místo konání bylo rozděleno do zón, kde se smělo jen se vstupenkama. Ty jsme samozřejmě neměli, takže byl občas problém projet městem. V každé ulici byl minimálně jeden policista a všude plachty, kde si lidi rezervovali místa. Nám se po dvou hodinách podařilo najít místo až 2 kilometry vzdušnou čarou od místa konání. I tak to byla velkolepá show, kde kolem nás taky bylo hodně lidí. Asi největší dojem na nás udělala 300kg těžká bomba, která když vybuchla skoro v kilometrové výšce, jsme cítili rázovou vlnu a zakryla půlku oblohy. A to jsme byli 2 kilometry daleko. Lidem v centru dění snad musela sfouknout čepice.

Jak říká naše Terezka: oni za to nemůžou, že jsou tak dobří.

01/08/2024

To zase byla nádhera. Pobřeží mezi Niigata a Teradomari nám připravilo krásné výhledy na okolní skály. Je to poslední putování podél pobřeží. V Teradomari se nachází promenáda s rybími obchody a restauracemi. V jednom stánku si dáváme vynikající rybí polévku s krabími nožkami za 30 korun. Kája si dává sushi z čerstvých ryb za 50 korun. Také vynikající.

Endereço

Funchal

Website

http://www.kareltriska.cz/

Notificações

Seja o primeiro a receber as novidades e deixe-nos enviar-lhe um email quando Karel Triska publica notícias e promoções. O seu endereço de email não será utilizado para qualquer outro propósito, e pode cancelar a subscrição a qualquer momento.

Atalhos

Quer que o seu negócio seja a primeira Serviço De Transporte em Funchal?